|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Byly zásahy mezinárodních sil v Somálsku a Jugoslávii úspěšnými humanitárními intervencemi?
Nejedlo, Vít ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Práce se věnuje zásahu mezinárodních ozbrojených sil v Somálsku v letech 1992 - 1995 a leteckým úderům států Severoatlantické aliance proti Jugoslávii roku 1999. Autor nejprve vymezuje pojem humanitární intervence a faktory, které ovlivňují její úspěšnost. Následně analyzuje oba zmíněné případy z hlediska vymezených faktorů. Úspěšnost daných zásahů je zkoumána jednak v rovině souladu s obecnou definicí humanitární intervence a jednak s ohledem na to, zda zásahy dosáhly cílů stanovených při svém zahájení. Podle autora zásah v Somálsku jako příklad humanitární intervence neuspěl, i když měl na první pohled lepší vyhlídky na dosažení svých cílů než intervence v Jugoslávii. Oproti tomu zásah v Jugoslávii se v zásadě zdařil, přestože ho provázely značné kontroverze.
|
|
|
Utváření národní identity vojvodinských Maďarů v literárních a publicistických textech v meziválečném období minulého století
Matela, Matěj ; Gál, Eugen (vedoucí práce) ; Pelikán, Jan (oponent)
Bakalářská práce má za cíl prezentovat vývoj utváření národní identity vojvodinských Maďarů v období mezi dvěma světovými válkami, zejména pak na jejich literární činnosti. První část práce je zaměřena na historicko-společenskou situaci Maďarů v Jugoslávii, tj. jakými způsoby se proměnil jejich život po ratifikaci Trianonské smlouvy a včlenění do Království SHS, dále nastínění politických práv, situace ve školství, apod. Následující kapitola podává obraz literární a publicistické činnosti. V této části práce jsou definovány hlavní literární směry, jsou uvedena zásadní periodika a antologie a nejdůležitější osobnosti, které v období mezi dvěma válkami formovaly kulturní život Vojvodiny. Závěr bakalářské práce se na základě beletrie, publicistických textů a s využitím literatury odborné (jedná se zejména o práce maďarských autorů působících ve Vojvodině) věnuje hlavnímu tématu, tj. budování národní identity Maďarů žijících v meziválečné Jugoslávii, resp. tomu, jak tyto osobnosti nahlížely na existenci vojvodinské literatury a vlastní národní/regionální identitu.
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Impact of the international community on ethnic conflicts in the Western Balkans
Hrušík, Michal ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Stojarová, Věra (oponent) ; Polišenská, Milada (oponent)
Dizertačná práca je venovaná analýze rôznych stratégií a postupov medzinárodného spoločenstva pri riešení konfliktov vznikajúcich v dôsledku rozpadu bývalej Juhoslávie od r. 1991. Práca je rozdelená na dva hlavné bloky - prvý sa zaoberá historiografickým popisom udalostí v predmetných krajinách s dôrazom na rôzne mierové plány a iniciatívy navrhované a predostierané medzinárodným spoločenstvom, zatiaľ čo druhý kladie dôraz na potenciálne bezpečnostné hrozby, ktorým daný región môže v budúcnosti čeliť. Zároveň sa z niekdajších chýb a zlyhaní pokúša abstrahovať ponaučenia, ktoré by pre medzinárodné spoločenstvo mali byť pri riešení prípadných nových konfliktov relevantné. Ako hlavné kritérium pri výbere krajín, ktoré sú v tejto práci analyzované, mi slúžila súčasná relevancia vzniku bezpečnostných hrozieb v podobe etnických konfliktov - vynechané je tak napr. Chorvátsko, ktoré síce bolo významným aktérom etnického konfliktu v r. 1991-95, avšak vzhľadom na významnú elimináciu srbského menšinového zastúpenia v dôsledku operácie Oluja táto krajina nepredstavuje významnejšie ohnisko možnej eskalácie etnicky motivovaného napätia. Predmetom analýzy sú tak primárne dva regióny - prvým je Bosna a Hercegovina, ktorá sa stále nedokázala vysporiadať s politickým patom v dôsledku nefungujúceho konsociačného...
|
|
|
Národní stereotypy v kontextu bosenské války a jejich zobrazení prostřednictvím vybraných snímků regionální kinematografie
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku národní stereotypizace v souvislosti s konfliktem probíhajícím na území Bosny a Hercegoviny v letech 1992-1995, přičemž osvětluje nejvýznamnější národní stereotypy a mýty v prostoru bývalé Jugoslávie a zároveň klade důraz na představení spouštěcích mechanismů a mobilizačních aktérů, kteří stáli za jejich aktivací. Hlavním záměrem práce je prozkoumat vliv národních stereotypů a mýtů na rozpoutání a eskalaci etnického násilí mezi Srby a Bosňáky. Využívá k tomu kombinaci klasického rozboru odborné literatury zabývající se daným tématem a diskurzivní analýzy, přičemž používanými zdroji jsou vybrané snímky regionální kinematografie. Závěry práce jsou založeny na komparaci jednotlivých analyzovaných filmů a teoretického rámce, který poskytuje úvodní část textu.
|
host ::
RSS.